Search | Hledání
Tools | Nástroje
Tuesday
Nov282017

Another Day in Paradise

Cestou do práce jsem doposlouchal playlist svých podcastů, a došlo tak na muziku. Mimo jiné i na hit Phila Collinse z roku 1989, Another Day in Paradise. Po 28 letech od jeho vydání jsem se konečně zaposlouchal do textu a hle, ona to neni lyrická zamilovaná písnička, jak se v roce 1989 a 1990, kdy byla hitem školních diskoték, zdálo. Upřímně jsem se zastyděl. 

Budiž mi omluvou, že v roce 1990 jsem anglicky neuměl takřka ani slovo, a hudební texty nepatřily zcela mezi mé zájmy (když pominu, že kvůli Cohenovým textům jsem se anglicky chtěl naučit, to jsem tu už psal). A taky jsem sledoval jiné žánry, když už na to přišlo. 

Dneska je to trošku jinak. Tak sorry, Phile. Nemyslim, že bys byl pokrytec, když jsi jako milionář zpíval o bezdomovcích. Je to pěkná písnička.

Saturday
Dec312016

Podcasty II

V roce 2012 jsem napsal poznámku o podcastech (a proč jsem je začal poslouchat). Po téměř pěti letech jsem do toho zabřednul hlouběji a taky podcasting se výrazně rozvinul a stal populárním médiem. Co a jak poslouchám teď?
Jak: téměř výhradně v autě. Situace na silnicích se za pět let spíš zhoršila, takže při denním dojíždění do práce mám na to více času než tehdy — cca hodinu a půl denně. Používám iOS přehrávač Overcast. Z vícero důvodů, ale Smart Speed je absolutní killer feature. Chytrý algoritmus zrychluje přehrávání ne jen natvrdo zvyšováním tempa, ale vypouštěním tichých mezer. Nastavení je věcí individuálního vkusu — mně od srpna 2014, kdy Overcast vyšel v první verzi, ušetřil 132 hodin… Overcast umí synchronizaci mezi zařízeními (a má i webové rozhraní). Pro tip: na telefonu nové epizody stahuji, na iPadu mám nastaven streaming, kdybych náhodou chtěl něco poslouchat doma, ale nechci všechno stahovat duplicitně.
Co, v abecedním pořadí:
  • Accidental Tech Podcast — tři programátoři debatují převážně, ale nejen, o Apple. Jeden z nich je autor výše zmíněného Overcastu.
  • AsymcarHorace Dediu o autoprůmyslu.
  • Back to Work — 300 dílů za námi, ale Merlin Mann & Dan Benjamin jsou stále zábavní. Když nemluví zrovna o komixech. 
  • CortexCGP Grey a Mike Hurley o životě freelancerů. Zajímavé, i když makáte v korporaci. Grey je zvláštní, super racionální osoba, představu lze získat z jeho videoprodukce.
  • The Critical PathHorace Dediu dokazuje, že „analytik“ není sprosté slovo. Jobs to be done, asymmetric competition, disruption theory. 
  • Hello Internet — mimořádně zábavná show, Australan a Američan, oba žijící v Anglii, o všem. Novinář a učitel, nyní youtubeři. 
  • 99% Invisible — aspoň mrkněte na web. Profesionální produkce, hlavní téma: design. Nenechte se zmást tím, co si myslíte, že je design. 
  • No Such Thing As a Fish — z britské produkce. Tým rešeršérů ze show QI o pozoruhodných faktech. 
  • Reconcilable Differences — John Siracusa a Merlin Mann. Pokud vám ta jména nic neříkají, asi vás to nebude bavit, pokud zrovna nejste geek.
  • Road Work — Dan Benjamin a John Roderick. John je tu poněkud serióznější. JR je podivuhodná postava, muzikant, liberální intelektuál, s pozoruhodnou životní zkušeností a neméně pozoruhodným přehledem. 
  • Roderick on the Line — John Roderick v poněkud divočejší leč srdečné konverzaci s Merlinem. Zmínky o lesích Československa mě naplňují nostalgií. A jednou přijede #supertrain.
  • The Talk Show With John Gruber — oficiální název se jménem hlavního protagonisty hovoří za vše. Grubera čtu od roku 2007 a pořád je to podle mě nejlepší autor, pokud jde o Apple. On ale umí skvěle psát o čemkoli (o čem píše), a za ty roky vypiloval poutavou žurnalistickou formu.
  • Waking Up with Sam Harris — začal jsem poslouchat nedávno, jméno autora stejně jako u Grubera hovoří za vše, ale Harrisovi hosté — stejně jako u Grubera — jsou neméně zajímaví než hlavní protagonista.
Čestná zmínka patří The Dalrymple Reportu a Amplified, ale Jim Dalrymple nechal obojího (chtělo by se říct… stejně jako The Loop Magazine, ale možná k tomu měl důvody, o které se s publikem nedělil.)
Není toho úplně málo, na druhou stranu snad kromě ATP není nic vázáno na konkrétní čas nebo dobu vydání. U show s Roderickem nebo u 99% Invisible bych doporučil projít celý archiv — ale to platí i u některých dalších (i když třeba u Harrise na to nebudu mít nikdy čas…).
Českou scénu vůbec nesleduji (protože proč nejít přímo ke zdroji…). Měl bych se ale porozhlédnout po něčem v ruštině, jenomže podobně jako v češtině nevím o ničem, co by se krylo s mými zájmy a neexistovalo v angličtině v mnohem lepší kvalitě.
Friday
Nov112016

Everybody Knows

Cohenovo album I’m Your Man se u nás objevilo někdy na přelomu roku 1988 a 1989, jestli si dobře pamatuju, bylo to ještě před revolucí, ale paměť mě možná klame. LP, klasický formát té doby. Obal byl mimořádně povedený, navíc se všemi texty na zadní straně. V té době jsem plynule mluvil a psal akorát rusky. Ty texty jsem si nějak přeložil, takže jsem už tenkrát věděl, o čem Cohen veršuje, pochopitelně bez kontextu. Ale vzpomínám si zcela přesně, že jsem si tenkrát poprvé řekl, že se musím naučit anglicky, abych si mohl notovat s autorem.

Po letech jsem pak dohnal i Cohenovu tvorbu z jeho mládí (ono se to nezdá, ale Cohenovi bylo v roce 1988 už 54), nicméně I’m Your Man zůstalo mým nejoblíbenějším albem jak z jeho tvorby, tak i vůbec. V moderní době je to vždycky to první z hudby, co naleju do nového telefonu, dříve do Palmu.

S posledním albem, You Want It Darker, vyšel Cohenův profil v New Yorkeru a pár dní nato se na veřejnosti objevila dojemná historka z dopisem Marianne na rozloučenou. No a pak jsem si to album koupil a poslechnul a všechno to do sebe zapadlo. Přesněji všechno to do sebe zapadlo dnes, kdy se mi v timeline Twitteru začaly hromadit zprávy o Cohenově úmrtí.

Je mi z toho smutno, ale jako příběh to asi nemohlo dopadnout jinak a svým způsobem lépe. I když na slova “I am ready, my Lord” došlo možná přece jen trochu rychle. 

 

Everybody knows that the war is over
Everybody knows the good guys lost
Everybody knows the fight was fixed
The poor stay poor, the rich get rich
That’s how it goes
Everybody knows
Saturday
Oct152016

There are no Macs in D-Link world

Turning this journal into a list of complaints, I found a new champion in customer support: D-Link. There was a brief period in the past when my.dlink.eu fully worked on a Mac, but even before that I could at least log in and maintain the camera (in my case) settings. Well now all you get after logging in is a splash screen asking to download some plug–in. Obviously that does not work in Safari which does not support this kind of plug-in since Mac OS Sierra release. I though — OK, maybe Firefox? Nope. No, no no no. No. 

So as a Mac user, all I get is the bloody Download Plug–in dialog which will never work.

I wrote to the support. In English. I received 3 automated e–mails, 2 of them in German. Including credentials into D-Link support portal, fully in German. Indeed — I naively answered that I bought the IP cam in Switzerland, which I did, but how the hell is that relevant for a query concerning a website (in English). I have nothing against ze German but perhaps someone should mention to D–Link it is not the only language (officially) spoken in Switzerland, once we are at it.

I bought the D–942L IP cam 5 years ago to use as a baby monitor, which remains its purpose today (for second kid). It was a hassle setting it up 5 years ago as it was not mentioned anywhere that the boys and girls at D-Link ignore OS X. Then things got better, probably someone in D–Link management fell for Macbook Air. Now we are back to the old times. Well, I suppose it’s time to get rid of it, D-Link is not the only brand on the market and the others seems to understand better that no one reasonable uses Windows at home any more, especially people ready to shell out $150 for an IP camera.

Today, all I can do is to strongly advise agains D–Link “anything” if you are using a Mac. BTW their iOS apps also suck, but for that there is usually an aftermarket solution. For the D–Link cloud management, there is none.

If there are no Macs in D–Link world, there is no reason for D–Link to be in the world of Macs either. 

Tuesday
Jun282016

Unfortunately, I do not have your contact number to reach you by phone

Last weekend I undertook a road trip. Best friend of mine turned 40 and attending the party was merely a call of duty. I left the Geneva lake shores Saturday early morning, heading to Prague via Germany. Recently, I switched from Swisscom to Salt (formerly known as Orange), mainly because Swisscom is a rip off and have not noticed that, like many, I rarely call but I need a data package. Salt apparently saved money on getting rid of Orange franchise and in Swiss context, their das Abo tariff is very reasonable. In Switzerland, their service is solid, and they talk to me in English. What’s there not to like.

Their roaming policy seemed sound, 5 franks a month for the whole Europe, unfortunately it only covers 10 MB of data but extra 200 is 20 SFr. (same as Swisscom) and that can be seen as reasonable, here, anyway.

As I am driving, roughly at Czech border the 10 megs ran out and with that, the connection itself stopped working as well. The phone tried desperately to connect to the three available networks but ended with laconic No Service status.

I’ve seen similar issues before, so several reboots, reset of all network settings on the phone (that mysteriously wiped out wifi passwords from the Mac… that’s a bonus), nothing. Fortunately, I paid Tim Cook extra 150 SFr. for the latest iPad with a cell radio so I got online with local SIM. Among other things, I sent a complaint to Salt.

That was on Sunday after 24 hours without signal. Nothing happened until Monday morning, when Salt engineers returned from weekend, pushed the button and roaming got back on. Since I left Prague at noon, at least I could have been checking weather forecast en route. With that, I thought, the story was over, it can happen to anyone (I mean any cell operator – I’ve seen way worse).

But then I received a support ticket response, which I simply must quote:

Thank you for contacting us regarding your network coverage.

Unfortunately, I do not have your contact number to reach you by phone.

Please be informed that at the moment there are general network outages in roaming. You might be unable to connect to the network, place calls or choose the network manually. I kindly ask you for your patience, while technicians work to solve the issue.

Should you have any further questions do not hesitate to contact us.

That part with the technicians pushing the buttons we already know, first of all it had to be their working hours to make them concerned, right. But the note about my phone number left me speechless. Come on, I am abroad trying to use THAT number (which they know since it is mandatory item of the complaint form), but because of you it does not work. Do you really need to rub this in?

Of course you do have my contact number but the fact you cannot reach me on it is why I am complaining in the first place.

Or, is every Salt customer supposed to travel with backup phone & SIM of different operator?